Zaručeně účinnými dietami a tzv. hubnoucími prostředky se to v časopisech i denících jen hemží. Každý z nás jedno nebo druhé, nebo obojí, určitě s nulovým efektem vyzkoušel, protože těch z nás, kteří mohou sníst co chtějí v jakémkoliv množství a nepřiberou, je mizivé procento. My ostatní se s menší či větší nadváhou potýkáme celý život a závistivě hledíme na plochá bříška modelek, která jsou ovšem draze vykoupená. To už ovšem nevidíme a ony se s tím ani nechlubí. Přesto však existuje cesta, jak se přebytečných kil zbavit a omládnout, netrpět přitom hlady a nemuset sebou mrskat ve fitku.

Skutečnost o zeleném čaji a zdravém srdci nezačíná v Asii, jak by se dalo předpokládat, ale paradoxně ve Francii. Již v roce 1933 si vědci všimli, že Francouzi, a zvláště pak ti z vinařských oblastí, se dožívají vyššího věku a je u nich nižší procento výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Tento výsledek je velice zajímavý, vezme-li se v úvahu, že životní styl francouzské populace zdaleka není ideální, neboť hodně kouří a konzumují tučná jídla. A právě tomuto nepoměru vysoké spotřeby tuků a častého kouření v kombinaci s nízkým výskytem srdečních onemocnění v důsledku pití červeného vína, se začalo říkat „francouzský paradox“.

S větší či menší nadváhou bojuje podle statistik každý třetí Čech, děti nevyjímaje – což je obzvlášť alarmující. A tendence je vzrůstající, což je alarmující podruhé. Myslím, že všichni si rádi pochutnáme a máme někdy mlsný jazýček – na tom není nic špatného. Potíž je však v tom, že jíme příliš mnoho, více než naše tělo dokáže zpracovat a spálit. Ono se není čemu divit, když se podíváte na všelijaké „fastfůdy“ od Mc Donalda přes KFZ a na přeplněné regály v supermarketech. Než se dopracujeme k pokladně, vozík přetéká – no a pak se to musí doma „zpracovat“ (tedy náš chudák žaludek), že? Přece to nevyhodíme... No a s naší pohodlností a nedostatkem pohybu to pak mají kila lehké – kutálí se k nám jedno za druhým. Nechceme vás ale nabádat k jakékoli askezi a hladovění, spíše k zamyšlení – nežijeme přece jen proto, abychom jedli, ale proto, abychom svůj život prožili co nejlépe a naplnili jeho smysl.

Zjednodušeně a krátce řečeno – protože se snaží bezbolestně odstranit hříchy naší nezdravé životosprávy. Čím více jíme masa, uzenin, smažených potravin sladkých či slaných, výrobků z bílé mouky, sladkostí a konzumujeme pravidelně alkohol (např. u nás tolik oblíbené pivo), tím více naše tělo úpí pod obrovským (a často denním!) přísunem látek, kterých se snaží s obtížemi zbavit, a které pro jeho správné fungování nemají vůbec žádný význam. Naopak ho nesmírně zatěžují a jsou jednou z hlavních příčin našich tzv. civilizačních nemocí. Nejsou žádné „civilizační“ nemoci, ale nemoci z nezdravého obžerství a z našeho nesprávného životního stylu, pro který jsou charakteristické vlastnosti jako je např. závist, sobectví, neschopnost odpustit, ale i lenost, pohodlnost a z toho pramenící nespokojenost, zkrátka námi samotnými vytvořené „stresové situace“.